Karel Eusebius – Dílo o architektuře

Na jaře 2014 připravujeme k vydání traktát knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna „Dílo o architektuře“

Kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna
a jeho Dílo o architektuře, 1611 – 1684

 „Co s hedvábnými rouchy, k čemu tolik služebnictva a opulentních hostin, k čemu hmotných statků? Vše nakonec ztrouchniví, odejde a odvane čas. Vyjma vznešených budov, v něž vložené prostředky nebudou promrhány a uchovají se pro druhé.“

Patřil k druhé generaci Lichtenštejnský knížat. Syn Karla I. se vlády nad panstvími ujal již v šestnácti letech se svými poručníky, strýci Maxmiliánem a Gundakarem. Samostatně vládl od roku 1632. Studoval na jezuitské koleji v Praze a po pěti letech strávených na kavalírských cestách po Evropě se ujal svých panství. V roce 1644 se oženil s Janou Beatrix z Ditrichštejna.

Postupem doby se stal jedním z nejbohatších šlechticů habsburské monarchie. Nezastával žádný dvorský úřad a soustředil se zejména na konsolidaci statků poškozených Třicetiletou válkou, architektuře a svým sbírkám, které vytvořily základ rodinné sběratelské činnosti. Vytvořil skutečný panovnický dvůr se všemi atributy (vlastní architekti, lékař, garda, umělci, alchymisté). Okázalost dvora vyjádřil vznešenou architekturou, která jej přežila do dnešních dnů. Svými vizemi a díly, která vybudoval, založil v Lednicko-valtickém areálu světovou úroveň kvality, kterou jeho následníci udrželi nebo překonali, což se potvrdilo zápisem Lednicko-valtického areálu na Seznam světového dědictví UNESCO.

Svůj zájem o architekturu zhmotnil coby diletující architekt v traktátu Dílo o architektuře, kde popsal svou představu o budování zejména knížecích sídel. Reálnou podobou tak získal zámek na Plumlově a jízdárny u lednického zámku.

Traktát, jehož rukopis je uložen v Knížecích sbírkách ve Vídni, byl v němčině částečně vydán v roce 1910 Victorem Fleischerem.

Karel_Eusebius_book_Page_1

Karel_Eusebius_book_Page_6